Jak funguje algoritmus dohody (konsenzu)?
Algoritmus dohody je nástroj, který koordinuje spolupráci mezi uživateli či počítači v rozprostřeném systému. Jeho úkolem je zajistit, aby se všechny entity v daném systému mohly dohodnout na společném stavu dat. Snaží se zajistit, aby všechny uzly v distribuované síti sdíleli identickou verzi ‚‚účetní knihy‘‘ zaznamenávající všechny provedené transakce. Pro fungování blockchainů jsou ,algoritmy dohody‘ klíčové, neboť v takovém prostředí chybí centrální autorita ověřující transakce a garantující bezpečnost sítě.
V situaci, kdy desítky tisíc uzlů drží kopie dat blockchainu, je potřeba řešit výzvy spojené s konzistencí dat a potenciálně nečestnými uzly. Pro udržení důvěryhodnosti blockchainu existují různé algoritmy dohody, které určují, jak uzly v síti dosáhnou společného konsenzu.
Příklady mechanismů konsenzu si konkretizujeme dva: Proof of Work a Proof of Stake, nicméně na jejich bližší specifikaci se podíváme v příštím článku!
Výhody blockchainu
1. Decentralizace: Oproti tradičním centralizovaným systémům (systém ve které se nachází běžné banky), blockchain eliminuje jediný bod kontroly, což ho činí odolnějším vůči potenciálním útokům a selháním.
2. Transparentnost: V blockchainu je každá transakce viditelná pro všechny účastníky, což zvyšuje důvěru a zjednodušuje sledování a ověřování jejich správnosti.
3. Nezměnitelnost: Jednou zapsanou transakci nelze v blockchainu upravit či smazat. Výsledkem je trvalý a věrohodný záznam každé transakce.
4. Efektivnost: Díky nepotřebě zprostředkovatelů, jako jsou banky, jsou transakce rychlejší a efektivnější.
5. Nižší poplatky: Bez zprostředkovatelů se snižují náklady, což vede k větším úsporám pro všechny strany.
6. Nepotřebnost důvěry: Všichni účastníci mohou transakce ověřit sami, aniž by museli důvěřovat třetím stranám.
Typy blockchainových sítí
- Veřejné blockchainy: Představují decentralizované platformy, které jsou přístupné pro všechny zájemce. Díky svému otevřenému zdrojovému kódu a transparentnosti nekladou žádná omezení na přístup a mohou je využívat všichni uživatelé. Příkladem veřejných blockchainů jsou Bitcoin a Ethereum.
- Soukromé blockchainy: Je typ sítě, který, jak už samotný název napovídá, neslouží pro veřejné použití. Většinou jej spravuje a provozuje specifický subjekt, často korporace, primárně za účelem interních operací a potřeb. Přístup k soukromým blockchainům je regulován a omezen, což znamená, že je zřetelně definováno, kdo má právo prohlížet jeho záznamy a přidávat nová data. Tyto sítě nejsou decentralizované, jejich hierarchie řízení je předem jasná. Stále ale můžeme mluvit o o možnosti distribuování, jelikož kopie data jsou uchovávána na mnoha uzlech. Využití nachází například i ve vedení zdravotních záznamů.
- Konsorciové blockchainy: Nachází na rozhraní mezi veřejným a privátním blockchainem, tedy čerpá vlastnosti z obou. Jeho unikátnost spočívá v způsobu, jakým dosahuje konsenzu. Ve veřejném blockchainu může ověřování bloků provádět kdokoli, zatímco v soukromém je za validátory odpovědná jedna entita.
U konsorciového blockchainu však existuje skupina rovnocenných validátorů. Následně může být nastavena různá míra viditelnosti dat: Může být omezena jen pro validátory, specifikované subjekty nebo může zůstat plně otevřená. Pokud validátoři dosáhnou shody ohledně změn, jejich implementace je jednoduchá.
Konsorciový blockchain je ideální pro situace, kdy v jednom sektoru operuje několik organizací, jež potřebují společnou platformu pro transakce či sdílení informací. Připojení se k takovému konsorciu (obchodnímu partnerství) může organizacím nabídnout možnost sdílet informace a zkušenosti týkající se jejich odvětví.
Příklady využití blockchainu
1. Kryptoměny: Původní a nejznámější využití blockchainu, který je zde využíván jako decentralizovaná účetní kniha zaznamenávající transakce.
2. Digitální identita: Zvyšuje bezpečnost tvorby digitální identity v online světě.
3. Hlasování: Blockchainové hlasovací systémy nabízejí větší transparentnost a snižují riziko volebního podvodu.
4. Řízení dodavatelského řetězce: Technologie blockchain může být v kontextu dodavatelského řetězce využita k sestavení záznamů všech dodavatelských postupů obsahující jednotlivé transakce (úkony).
5. Chytré kontrakty: Samovykonávací smlouvy, které se aktivují, jakmile jsou splněny stanovené podmínky, což vede k decentralizovaným aplikacím a organizacím. Více se o nich rozepíšeme v připravovaném článku.
Závěr
Ačkoliv se může zdát, že blockchain je pouze technologickým trendovým pojmem, jeho skutečný potenciál v transformaci odvětví je nezpochybnitelný. Od financí po logistiku, blockchainová technologie představuje budoucnost decentralizovaného, transparentního a bezpečného digitálního světa.